"The future belongs to those who believe in the beauty of their dreams." -Eleanor Roosevelt

Květen 2015

|Nasaya| Season one/part one- In the end of time

27. května 2015 v 20:31 | Starlightee |  Nasaya

Název: In the end of time
Postavy: Medison Jean Abigneal
Časová osa: rok 2123
Délka: krátké
Hodnocení: Mohlo to být horší, avšak mohlo se to povést i více. Sice jste chtěli fanfikci, ale doufám, že příběh z našeho společného projektu s Purpi neurazí.
Snad se bude líbit, nevím, je to jen pokus. Proto je to tak krátké, aby si do všichni přečetli do konce.
---------------------------------------------------------------------------------------

Kráčím po neudržované polní cestě. Za mnou stojí malý omšelý domek. Vítr jej ukryl do prašného příkrovu a voda obarvila stříbrný plot do oranžova. Čas na jeho zdech zanechal svůj podpis, ostatně všichni jednou zestárneme. Nikdo z nás nebude ušetřen, čas plyne pořád dál a dál, nikdy se nazastaví. Je věčný a nic se před jeho spáry neschová, všem měří spravedlivě. Hojí rány, ale nové otevírá a když už se zdá, že všechno se utišilo, vybere si novou oběť. Je to zdánlivé nekonečný koloběh, ze kterého není úniku.
Třesou se mi ruce. Tiše odpočítávám kroky k autu. Vychutnávám si každý doušek čerstvého vzduchu, cítím jak mě teplý vánek hladí po chladné kůži. Vše se zdá být tak dokonalé. Zastavím se a ještě jednou spočinu pohledem na starém domku. Ještě jednou, ostatně možná naposledy, ucítím onu nádhernou vůni domova. Dříve či později toto místo upadne v zapomění, tak jako já. Možná je to škoda, pomyslím si. Možná bych tu měla zůstat, zestárnout. Neodporovat věčnému toku času a překonat onu neuvěřitelnou touhu žít.
Zavřu oči a odvrátím se. Ještě chvíli nechám v mysli vzpomínku na poslední rozloučení s dětstvím. Když otevřu oči, najednou sedím v autě. Chvíli mi trvá, než si konečně uvědomím, jak jsem se sem dostala. Ruce se mi třesou ještě více, zřejmě musím vypadat docela komicky, když se snažím auto nastarovat. Mám strach. Takový strach, že ani nejsem schopná trefit se klíčkem do správného otvoru. Po chvíli to vzdám, něco ve mě se vzepře a já vší silou praštím do volantu. Cítím, jak se na mé tváři mísí pot se slzami. Vzlykám tiše, snad proto, aby můj zoufalý nářek nikdo neslyšel, avšak zde stejně není nikdo, kdo by mohl. Snažím se utěšit, vždyť můj pláč stejně nemá ani pořádný důvod. Vše, co dělám, dělám dobrovolně. Sama jsem si tuto možnost zvolila, sama za ni však také zaplatím. Vyrůstala jsem jen s matkou, ta však před dvěma roky zemřela.
Na chvíli si vybavím její tvář, představím si, jaké by asi bylo loučení, kdyby ještě žila. Ale už tu není a já se nemám s kým loučit. Možná je to tak lepší. Alespoň nikoho nebudu postrádat, až odejdu. A nikdo nebude postrádat mě, když budu pryč.
Konečně se mi podaří nastartovat auto. Motor téměř neslyším, dokonce ani necítím výmoly na slinici, když se vozidlo rozjede. Do Houstonu pojedu asi pět hodin, alespoň budu mít dost času na uklidnění.
Nejdříve je to sice velmi težké, ale i tak se nakonec dokážu vyrovnat s faktem, že zřejmě brzy umřu. A pokud ne, zemřou všichni, které znám. Nevím, co by bylo lepší, stejně to všechny jednou potká. Já se právě nyní ocitla na konci svého času. Už mi nezbyly žádné chvíle, které bych měla strávit na tomto světě.
Možná se vám to může zdát pošetilé, já si však nedávám příliš velkou šanci. Proč by jinak na tak důležitou misi vybrali zrovna nejhoršího vědce na univerzitě? Nikdo mi to do očí neřekl, ale i tak jsem okamžitě pochopila, že nechtějí příliš riskovat. Je však zarážející, že právě oni mají právo rozhodovat, kdo bude mít větší šanci na přežití...
Nevěřím si.
Nebuď paranoidní, napomenu se nakonec. Přecejen, kdybych neměla žádnou šanci, určitě bych neletěla. Někdo by mi v tom určitě zabránil, navíc, jako mrtvá bych jim žádný užitek nepřinesla.
Utěšena touto myšlenkou, sleduji krajinu ubíhající za okny. Postupně vidím vše, co mi jen planeta Země může nabýdnout- lesy, pole, louky, pouště, hory, lidi. Ano, viděla jsem spoustu lidí. Děti, staré i mladé, spěchající i dřímající. Přijde mi to jako dokonalé rozloučení vzhledem k tomu, že tuto planetu brzy opustím.
Slyšíte dobře. A abych se představila, jsem Madison Jean Abigneilová. Právě se vydávám na vůbec první misi na cizí planetu v historii lidstva a nemám moc velkou šanci na návrat. Ale nikdy neříkej nikdy- navíc-naděje umírá poslední.

Bylo nebylo, po dlouhé době je tu zase info

23. května 2015 v 14:24 | Starlightee |  News

Tak se tu po dlouhé době zase pokouším o článek. Ani nevím, jestli si najde své čtenáře. Doufám však, že jste mě úplně neopustili. Nejdříve bych se vám chtěla omluvit za svou neaktivitu, poslední dobou toho bylo opravdu hodně. Nejen do školy, měla jsem i spoustu jiných záležitostí,které bylo třeba urovnat.

Celkem mě zklamal počet komentářů u minulého článku. Je tedy vidět, že recenze nečtete rádi a tak už se o ně raději pokoušet nebudu. Zároveň jsem se však rozhodla zavést systém "komentář za komentář", tudíž to zřejmě bude vypadat tak, že budu komentovat jen blogy jen těch z vás, kteří si najdou čas na okomentování toho mého. Obíháním totiž někdy strávím i jednu hodinu, a tak bych nyní měla více času se věnovat článkům na tomto blogu.
Nebojte, vaše články si přečtu každopádně. Stejně si polivinu věcí čtu na mobilu, tak se mi to alespoň celé usnadní.
A na mé věrné čtenáře bych měla ještě jednu otázku: Jaké články na tomto blogu budete chtít? Obrázky, fanfikce, nebo nějaké ty OC postavy? Ráda bych totiž napsala něco, co si přečte alespoň šest lidí. Nazávěr bych se vám chtěla omluvit za ten gif.. já si to prostě nemohla odpustit.
~Vaše Starlightee


Se Starlightee do kina

14. května 2015 v 19:21 | Starlightee |  Review
Ahojky!
Tak jsem se konečně rozhodla zveřejnit tento článek. Už dlouho mi hlavou vrtal obdobný nápad, nakonec jsem si tedy řekla, proč to nezkusit. V následujících několika řádcích bych vám chtěla přiblížit filmy, na kterých jsem v kině byla, nebo na které alespoň plánuji jít. Doufám, že se článek bude líbit. Ostatně pokud ano, mohla bych zveřejnit více podobných. Ach, to jsem prostě já.. strašně ráda píšu recenze!
----------------------------------------------------------------------------------------------------

První setkání s Doktorem, aneb stručná historie "času"

12. května 2015 v 11:30 | Starlightee |  Doctor Who
Ahojky! Kdo pozná, odkud jsem "ukradla" nadpis článku, má u mne pochvalu :)
Jak bych to stručně řekla? Zkrátka a dobře, komentáře u minulého článku mě celkem překvapily (nebojte, samozřejmě že v dobrém). Ale také mne udivilo, že většina z vás ani nevěděla o tom, že jsem Whovian.
Ono to jde přehlédnout?
Nevadí.. jak si již můžete všimnout, udělala jsem pár opatření tak, aby již k podobným malérům nedošlo. Ale vzhledem k tomu, že seriál Doctor Who nesleduji zrovna dlouho, rozhodla jsem se k sepsání tohoto článku. Ráda bych vám totiž přiblížila, jak jsem se vydala na cestu, po které kráčím teď.

|Tag| Dvacet faktů o mé maličkosti

3. května 2015 v 11:42 | Starlightee
Nejdříve bych se vám chtěla omluvit za mou neaktivitu. Nevím, co bych vám k tomu řekla, snad jen to, že se tuto křivdu pokusím napravit. Děkuji Zib za tag a doufám, že si článek přečtete až do konce- budu se snažit vtěsnat sem především ty fakty, které by pro vás měly být novinkou. Tedy něco, co o mě zřejmě nevíte. Už nebudu zdržovat, jde se na to!

1) Seriály a filmy jsou můj život- No, ano, i tak by se to dalo říct. Neuplyne totiž den, kdy bych si něco nepustila, neuplyne den, kdybych nepoužila hlášku z nějakého filmu. Dokážu o tom mluvit několik hodin v kuse a to především, když se najde človíček ze stejného fandomu! To to potom vypadá, jeden by z nás padl :D

2) Nejsem jenom Gater- Abych tedy doplnila ještě předchozí bodík, pokud si se mnou chcete pokecat, nemusíte nutně sledovat Hvězdnou bránu. Jsem také zapálený Whovian, fanynka všech možných stvoření od Marvela..
Kdybych tu měla vyjmenovat opravdu vše, zřejmě byste nad čtením článku strávili několik hodin. Prostě miluji sci-fi!
(Kdo už viděl Avengers: Age of Ultron? Já na tom byla hned po premiéře- úžasné!)

3) Sranda musí bejt, i kdyby na chleba nebylo!- Jsem smíšek, i když by to do mě možná nikdo neřekl(?). Dokážu si udělat legraci opravdu ze všeho, i když se to nehodí.

4) Nejsem z této doby- A tím nechci říct, že jsem se na toto místo dostala pomocí TARDIS. Ne, to opravdu ne. Jen mám prostě občas dojem, že bych se mohla narodit o třicet let dříve. Co takhle 70. léta 20. století?

5) Toužím po dobrodružství! -Abych tedy užila seriálového příkladu, cítím se přesně jako Vala (Hvězdná brána), když jí vymazali vzpomínky a zanechali prostému životu na Zemi. Po záchraně světa pracovala jako servírka a nedělala nic jiného, než sledovala několik let staré díly seriálu Akta X. (Přesně tak to bylo řečeno.) I přesto, že neznala ani své jméno, tušila, že toto není její život, věděla, že byla "něco víc". A přesto pro ni nebylo jednoduché s tím něco udělat.
Huh, ale abych to aplikovala na můj případ a aby to opravdu každý pochopil, není to jednoduché. Vypnout počítač a jít ven. Ech, ano- poslední dobou nedělán nic jiného, mám nové kolo, jezdím. Nacházím v našem okolí místa, o kterých jsem předtím neměla ani tušení. Ale přesto se stále a stále vracím domů a nemám z toho lepší pocit. Nemám vůli to vše zahodit, ale proč? Zřejmě proto, že jsem na to sama. Pokaždé se ale ptám, jestli někdo rád jezdí na kole, vždy se zeptám, zda někdo nechce jít ven.
Ne, téměř nikdo nerad jezdí na kole, tolik je lidí, co nemají čas.
Nikdo nerad žije, nikdo nemá čas žít.

6) Jsem snílek a ráda vzpomínám- Prostě moc ráda vymýšlím nové věci, či přemýšlím, co by bylo kdyby..
Kdo by se nezasnil?

7) Ve škole mám nejraději fyziku a dějepis- O fyzice jste zřejmě tušení již měli, ale dějepis? Ano, prostě miluji historii! Problém?

8) Jsem paranoidní-a ráda se bojím. Prostě udělat z komára velblouda a všechny pořádně vyděsit. Proč ne?

9) Nesnáším předsudky- Blondýnky jsou hloupé, nenávidím všechny Američany, všichni jsou stejní .. chcete mě naštvat?

10) Miluji zvířata- i přes to, že nikdy nemohu žádné vlastnit. Člověka to dost deprimuje, ale se vším se dá naučit žít. Pro ty z vás, kteří to ještě neví, jsem alergická na srst. Abych však na něco nezapoměla, mám ráda i kamarády bez srsti a doma mám jednoho šnečka :)

11) Chtěla bych vstoupit do Greenpeace- Možná trošku podivný sen, ale v poslední době už se opravdu ničemu nedivím.

12) Věřím v Boha a svobodu- Tato věta v poslední době stojí čím dál tím více odvahy. No a?

13) Miluji hudbu a ráda zpívám- i když mi to vůbec nejde :D

14) Nesnáším sobecké lidi, i když mezi ně sama patřím- Celkově mám příšerně rozdvojednou osobnost. Sama sebe však za sobce opravdu považuji a tím víc si vážím lidí, kteří svou touhu dokáží překonat, protože vím, že to není opravdu jednoduché.

15) Jsem šílenec- a nemám s tím problém. Je mi jedno, když si na mě ostatní ukazují. Nemám se přece za co stydět!

16) Miluji cestování- a toužím procestovat svět. Užívej života dokud to jde!

17) Ráda zkouším nové věci!- Považuji se za relativně odvážnou a když už mám strach, tak zřejmě z něčeho úplně jiného.

18) Miluji psaní! - Blog, FF, to je zkrátka moje!

19) Mám narozeniny 24.7., jsem tedy lev- a dokonale mě to vystihuje!

20) Jsem velmi divná- a nezkoušejte mě pochopit. Tvářím se mile, ale ve skutečnosti jsem zlá mrcha, co vás dokáže zranit. Nenávidím hádky, protože z nich nikdy nikdo nevyjde jako vítěz. Nedoporučuji vám mne potkat! :D

Doufám tedy, že jste u článku neusnuli nudou a že se na tento blog ještě někdy vrátíte (i po těchto podivných informacích). Nevadí mi, že jste do nedočetli do konce, ale prosím vás- nekomentujte body, které jste si nepřečetli. A zbytečné hejty (podle bodu 9) mažu. Ne, neznáte mě a opravdu nejsem blbá jenom proto, že.. já nevím, jsem Gater -.-
Tak tedy sbohem,
~Vaše Starlightee