"The future belongs to those who believe in the beauty of their dreams." -Eleanor Roosevelt

Říjen 2015

Fanfikce- Autumn leaves

30. října 2015 v 12:22 | Starlightee

Název: Autumn leaves
Seriál: StarGate SG - 1
Páry: Sam/Jack
Časová osa: neznámá
Délka: velmi krátké
Hodnocení: Je to spíš taková oddechovka, velmi krátký příběh, děj... snad se tedy bude líbit.
--------------------------------------------------------
Jezero se třpytilo za nádherného svitu dvou sluncí. Paprsky světla se odrážely od zrcadlově rovné hladiny a vrhaly světlo na okolní stromy. Jejich listy zářily snad všemi možnými barvami, ale nejvíce mne přitahoval jejich oranžový odstín. Sedím pod jedním z vysokých stromů a pozoruji tu nádhernou scenérii. V ruce držím zbraň, snad kdyby přišlo nějaké nebezpečí. Ale sama tomu nevěřím. Všechno na téhle planetě mi příjde tak stálé, neměnné. Jakoby tu podzim trval už celá staletí. Nemyslím si, že by to bylo vědecky možné... ale stejně cítím, že pro můj mozek je to tak přijatelnější. Myšlenka, že i já bych tu mohla navěky zůstat mezi listím, zestárnout. Splynout s okolím a navždy cítit na tváři paprsky hvězd tohoto mimozemského světa.
Vlastně nevím, jestli to tak chci. Mou hlavu zalévají pochybnosti. Nedokázala bych se vzdát života, který jsem žila.
Přisunu si zbraň blíže k tělu.
Ne teď. Nedokázala bych se vzdát toho neuvěřitélného pocitu, těch dobrodružství. Ještě nikdy jsem se necítila být tak naživu, když jsem viděla smrti do očí. A ten úžasný pocit, když se mi občas povedlo zachránit nějaký svět. Když se to povedlo nám. Nemohla bych opustit své přátele, svůj tým. Nikdo nemůže pochopit, kolik jsme toho spolu zažili. Nikdo nikdy nepochopí, jaké pouto se za tu dobu mezi námi vytvořilo.
A nedokázala bych opustit jeho. Snad právě proto, že náš vztah je tak komplikovaný, tak bolestivý, tak... nádherný.
Nad mou hlavou se uvolní jeden z naoranžovělých listů a začne se snášet dolů. Ale vítr jako kdyby mu to nechtěl dovolit. Unáší jej stále dál, dál, dál od domova. Celým tělem mi podivně zamrazí, snad jako kdybych se s oním kouskem stromu stotožnila. Odrhnu si proužek vlasů z očí a nadále sleduji jeho pouť. Vítr jím zmítá ze strany na stranu, jako kdyby byl malou loďkou uprostřed rozbouřeného oceánu. Pak se ale vítr na chvíli utiší a lístek je konečně svobodný. Začne klesat, ještě se párkrát zhoupne a pak konečně dosedne na hladinu jezera. Neudělá přitom ani žádné vlny, prostě jen splyne s vodní hladinou. Ještě chvíli pozoruji, jak lístek postupně pluje k břehu jezera. Jak si proráží cestu mezi ostatními listy, jak jej málem potopí vlnka, kterou vyvolal žíznivý ptáček.
Pak mě ale něco vytrhne ze sna. Slyším kroky. Pevně uchopím zbraň a začnu se rozhlížet kolem sebe. Nádech, výdech. Tep mi prudce stoupne, celé mé tělo je napjaé očekáváním.
Pak ho uvidím. Směje se na mě, když se mu konečně podaří prodrat všudypřítomným porostem. Ucítím, jak se na mou tvář dere úsměv. Přijde ke mě a podá mi ruku.
"Je čas jít domů, Carterová"

Whocon 2015

20. října 2015 v 15:14 | Starlightee |  Doctor Who
Ahojte!
vsuvka
Vzhledem k tomu, že jsem slib o aktivitě opět nedodržela, pokusím se vám alespoň vysvětlit proč. Jednak jsem byla nemocná, potom byl onen v nadpise zmíněný Whocon a pozítří odjíždím na týden do Rakouska. Naštěstí Tobby slíbila, že o postavy z Projektu X se postará a sepíše je do jednoho článku, tak se určitě mrkněte na její blog ;)
Tále bych vám chtěla oznámit, že jsem začala experimentovat s věcí jménem Tumblr a byla bych ráda za nějakou tu "podporu" na začátek. A má tu ještě někdo kromě mě Tumblr?
Můžete mě najit zde: http://starlightee.tumblr.com/ (zatím nic moc, ale snažím se)


Ale abych už začala psát k tématu- rozhodla jsem se napsat menší report z Whoconu pro ty, kteří neměli takové štěstí jako já a nemohli se tam podívat. Whocon se konal 16.-18. října v Gymnáziu Kapitána Jaroše, které je umístěné na stejnojmené ulici v Brně. Na akci jsem se nesmírně těšila a musím přiznat, že jsem dosud na žádné podobné akci nebyla. Dorazila jsem hned v pátek, úplně na začátek conu, který odstartovala úžasná přednáška Torchwoodské archivy. Přednáška byla super, ale v té místnosti bylo až moc velké teplo :D Poté jsem vzala útokem obchůdky, kde jsem splašila několik placek a dokonce i vytoužený sonický šroubovák. Poté jsem byla ještě na několika přednáškách, především bych asi měla zmínit úžasné Shipování v BBC Sherlockovi- hodně jsem se nasmála. Musím přiznat, že i když bylo jedenáct večer, vůbec se mi nechtělo domů- a to mě ještě čekala sobota a neděle!
Sobota byla taktéž naprosto dokonalá, především všechny ty workshopy, na kterých jsem si užila fakt hodně zábavy, poznala nějaké ty nové whoviany a pořádně se i zapotila (hlavně tedy u vyrábění z fima- vůbec mi to nešlo :D).
Hodně jsem se nasmála i u cosplay soutěže- musím pochválit komentátora, ten totiž opravdu uměl každý kostým "zkritizovat" :D. Zároveň tam bylo řečeno, že i když to nenapsali do programu programu, můžeme se těšit na lžícové souboje nebo běh s Doktorem. Naštěstí jsem v tu chvíli žádnou přednášku neměla, a tak jsem si usmyslela, že to zkusím. A nemohu litovat- na tyto dvě věci vzpomínám asi nejraději z celého conu. Opravdu se mi líbila tato improvizace, protože lidí se suprovými nápady se tu našlo opravdu hodně. A tak se i stalo, že zbytek z nás si jen tak našlo volnou místnost a zkoušeli jsme nacvičit DW theme- proč ne :D
Ale dál- v sobotu mě ještě čekal panel Petera Purvese, herce společníka prvního Doktora Stevena Taylora. Peter byl opravdu úžasný, nejprve jsem se hodně styděla, ale při focení to ze mě naštěstí opadlo a já si konečně mohla užít tu nádhernou chvíli. Bylo opravdu zajímavé poslouchat o tom, jak Doctor Who začínal, či jaké bylo vůbec v tomto seriálu hrát.
Určitě stojí za zmínku i suprová beseda s dabéry, kde se všichni účastníci mohli těšit na Terezu Bebarovou, Aleše Procházku a Petra Buriana. V sále byla úžasná atmosféra, snad jen škoda že se kvůli tomu posunuly všechny přednáška v Citadele Pánů času a já tak vůbec nestíhala. Ale stálo to za to! :)
Abych to tedy zkrátila, protože na vyprávění je tohu opravdu hodně. Byla to opravdu úžasná akce a pokud má někdo tu možnost, určitě se příští rok také přijeďte podívat. Alespoň já si to tedy opravdu užila a mohu na letošní Whocon vzpomínat jen v dobrém C:


Willow

3. října 2015 v 17:40 | Starlightee |  Project X
Jméno: Willow
Věk: 145 cyklů (to je asi 50 let, v lidských však asi 20)
Národnost: Strážce
Vzhled: Willow je vysoká asi 170 cm. Nosí středně dlouhé, rovné a často rozcuchané hnědé vlasy, ve kterých má pár modrých melírů. Jako Strážce se nerada vzdává svého hnědého kabátu a bílých volných šatů, takže vypadá téměř pořád stejně. Vzhledem k tomu, že se Strážci se dožívají velmi dlouhého věku a čas je pro ni víceméně relativní, nemá nějaké rychlé změny v oblasti oblékání zapotřebí.
---------------------------
Povaha: Její povaha, způsob jednání i myšlení se velmi změnily oním atentátem, kdy byla vyhlazena celá její civilizace. V té době se totiž ještě z nedospělé dívky stala žena (ano, padesát let je v jejich vnímání času stále velmi málo) a za malou chvíli se musela vyrovnat se zrátou, se kterou se mnoho lidí nedokáže
vyrovnat celý život.
Pozemšťanům se její povaha může zdát poněkud chladná, navenek zdánlivě neprojevuje emoce, snad jen smích, vztek a smutek by na ní každý poznal.
Není to však tím, že by taková skutečně byla. V jádru je vlastně celkem náladová a výbušná, ale Strážci byli učeni tomu, aby emoce vnímali jinak. Vzhledem k jejich velmi dlouhému životu totiž jejich emoce časem stejně zvadnou.
Každý počítá s tím, že během staletí projdou tolika zkouškami, že nakonci by z nich zbyli jen smutné trosky. Postupně se tudíž naučili své emoce ovládat, vnímat a projevovat daleko odlišněji, než tomu je u jiných ras. Berou je jako osobní signály, jako svědomí, se kterým by se nikdo jiný neměl zahazovat. Sami se je však snaží vnímat velmi intenzivně, aby při svých často složitých rozhodováních neudělali chybu. Kromě toho, že věří v chladnou logiku totiž do hloubky vnímají i jisté prastaré zákony etiky, které se však dnešním lidem mohou zdát směšné, či nesmyslné.
Je tedy jasné, že pro normální lidi je trochu podivín a nejprve není lehké s ní vyjít, nakonec si však stejně všichni musí zvyknout- je totiž poměrně tvrdohlavá a nerada přiznává své chyby.
Cholerik/melancholik/flegmatik/sangvinik: melancholik
------------------------------------
Historie: Narodila se v průměrné rodině mezi ostatní Strážce. Vyrůstala na vesnici s rodinou a se svou mladší sestrou. Ve škole patřila k průměru, nebyla jednou z nejchytřejších, nedařilo se jí však ani nějak špatně. Vzhledem k tomu, že na planetě Strážců byl mezi městem a vesnicí velký rozdíl, poprvé se do jiné dimenze dostala až ve svém 120 cyklu. Tehdy také získala oprávnění létat s vesmírnou lodí s interdimenzionálním potrálem. Po svých rodičích zdědila místo na základně, kam však díky náhlé havárii ani nestihla nastoupit.
Z čehož plyne, že sice stihla vystudovat akademii a získala diplom, ale kromě krátké praxe jako strážce nikdy nepracovala.
Její historie tak není vůbec zajímavá (tedy alespoň ona si to myslí- za jediné zajímavé žážitky považuje chvíle strávené se svou sestrou).
Zajímavosti: Děti strážců se většinou pojmenovávají po různých věcech. Nepotřebují přijmení, protože v celém vesmíru jich žila asi jedna miliarda. Rodiče Willow si vybrali strom, který našli při jedné ze svých cest. Díky tomu se Willow ze všech možných kombinací písmen z milionů vesmírů jmenuje právě po pozemské vrbě.