"The future belongs to those who believe in the beauty of their dreams." -Eleanor Roosevelt

Listopad 2015

Pár fotografií

28. listopadu 2015 v 20:33 | Starlightee |  Art
Ahojte
Tak po dlouhé době zase píšu. Poslední dobou na mém blogu byla k přečtení pouze temná povídka, která opravdu nepatřila mez mé nejpovedenější. Jsem tedy ráda, že se vám i přesto líbila. Možná to bylo právě kvůli tématu, to nevím. Ale slibuji, že příště budu své myšlenky lépe přetvářet do psané formy.
Ale to odpočuji od tématu. Už jednou jsem vám ukázala své fotografické výtvory a musím uznat, že se vám celkem líbily. Proto bych ráda zveřejnila nějaké další fotografie. Vím, není to zrovna to nejlepší. Ale na svou obhajobu musím říci, že nejsem majitelka zrcadlovky, jen obyčejného kompaktu- a tak by to mohlo být i horší.
No nic, snad se vám moje nejnovější patlaniny budou alespoň trochu líbit.

Hello darkness my old friend

19. listopadu 2015 v 17:09 | Starlightee
I've come to talk with you again...

A tak jdu po ulici. Koukám kolem sebe na ošuntělé domy, na lidi, kteří někam spěchají. S rukama v kapsách se jen tak tak plahočím domů. Cítím vítr ve vlasech, zima už se blíží. Ale kdo vlastně jsem?
Nemám tušení. Vlastně ani nevím, jak jsem se dostala sem. Zastavím se, najednou ani nevím kam jdu. Na svých bedrech cítím váhu všech lidí kolem mne, celého světa. Pláču. Snad kvůli tomu co jsem jim udělala. Jakých věcí jsem se dopustila na všech lidech, kteří mi věřili. Kterým jsem věřila já.
Vždycky jsem hledala chybu v nich. Proč nejsem oblíbená? Proč se cítím být tak sama? Mají mě vůbec rádi?
Můžu si za to sama. Chovala jsem se k nim hnusně, když jim nebylo zrovna nejlépe. Oplácejí mi rovným dílem, patří mi to.
Až donedávna jsem si tohle nebyla schopna uvědomit. A nyní, když to vidím, když se mi konečně rozplynula pověstná mlha před očima, nevím, jak mám s váhou celého života naložit. Nebyla jsem si vědoma toho, že bych ubližovala lidem kolem sebe. Nemyslela jsem na to, jen na sebe.
A nyní? Pláču snad kvůli tomu? Kvůli tomu, že jsem byla tak zlá, sobecká? Ne. Pláču kvůli tomu, že jsem schopna si to nyní uvědomit. Přemýšlím dokonce nad tím, zda by nebylo lepší žít zase jako dřív. Vrátit se k srdci, které bylo zaplněno temnotou.
A ptám se, může se to vlastně někdy zlepšit? Mohou se lidé změnit?
Nejhorší je to, že já sama toho nebudu schopna. Vždy zůstanu ta zlá, už navždy mě bude pronásledovat stín té nejhorší verze samotné mojí osobnosti.
A co je ještě horší je fakt, že si to dokážu uvědomit. Že se chovám k ostatním zle, že je to bolí.
Že to bolí i mě.
Moji přátelé, ta hrstka lidí, kteří to se mnou vydrželi. Zůstanou připojeni k mému srdci, i když to způsobuje oběma stranám neuvěřitelnou bolest. Už navždy.
A co potom jsem, když nedokážu ochránit je?
Nic.
Nejsem vyjmečná, nejsem chytrá, a už vůbec nejsem hodná.
Jak lehké je soudit ostatní. Ještě lehčí je všímat si jejich chyb. A když já soudím je, oni pak budou soudit mě. Nemohu za ně na to být naštvaná, mají na to právo. Takový je svět.
Ale přesto mě sžírá nenávist. Nejen k těm druhým, ale časem i sama k sobě. Stačí jen chvíle, alespoň trochu se pozastavit nad svou maličkostí. A hned je to tady. Pochybnosti.
Kdo jsem? Kam mířím? Polepším se někdy?
Nevím, možná je to tak lepší. Prostě pokračovat v cestě dál a čekat. Být taková jako doteď, protože lidé už si svůj obraz udělali a nezmění jej.
Prostě jít dál a doufat, že to příště dopadne lépe.
Že mí přátelé se mnou zůstanou.
Že jim konečně budu moci oplatit ty neuvěřitelné věci, které pro mne udělali- děkuji jim.
Že jednou ze mě bude dobrý člověk.


Starlightee přemýšlela

10. listopadu 2015 v 17:01 | Starlightee |  Project X
Ahojky..
Ať dělám co dělám, prostě na ten blog chodím čím dál tím méně a méně. Mrzí mě to, protože bych chtěla dotáhnout Projekt X do konce, vlastně bych konečně chtěla něco dotáhnout do konce, něco konečně dokázat. Ale je pro mne velice težké najít nějaké rozumné řešení. Tedy vlastně vidím, ale netuším, jestli s tím budete souhlasit. Proč to tedy nezkusit zveřejnit, že?
Už delší dobu o tom přemýšlím... co takhle přesunout alespoň debaty o Projektu X na Facebook? Klidně si kvůli tomu můžete založit speciální účet, v tom vám nebráním. Ale myslím, že kdybychom si založili skupinu, bylo by to jednak přehlednější a jednak daleko rychlejší, než zůstávat na blogu. Já totiž FB věnuju denně alespoň těch pár minutek (i když ani to není moc), zatím co na blog páchnu asi jednou týdně. Nevím jak vy, ale já bych byla všemi deseti pro. Samozřejmě to berte jen jako návrh, ne žádné konečné stanovisko, moc ráda bych totiž slyšela váš názor.
Jinak pokud by byl kladný, dám vám odkaz na skupinu nebo stránku, kterou bych v důsledku toho založila.
Na delší článek dnes bohužel oprvadu nemám čas, ale brzy se snad něčeho dočkáte, alespoň povídky nebo.. povídky. Poslední dobou mám totiž psací náladu (což u mě většinou znamená nějakou depku, ale neberte si to osobně).
Jsem zvědavá na vaše reakce
Starlightee

(Nevěděla jsem jaký obrázek k tomu dát, tak tady máte můj vlastní gif. Schválně, kdo uhádne z jekého seriálu to je?